Představení kandidátů
Adéla Čadová
DŮVODY PRO NOMINACI KANDIDÁTA NA CENU AHR ČR
Vážená komise, rádi bychom nominovali Adélu Čadovou na cenu Mladý manažer za její mimořádnou práci a nasazení na pozici managerky bistra v Hotelu Neruda. Adéla je příkladem mladého profesionála, jehož úsilí a přínos nezanikají v každodenním provozu, ale mají skutečnou hodnotu a zaslouží si pozornost.
PROFESNÍ A ŽIVOTNÍ AKTIVITY
Vynikající zákaznický servis: Adéla neustále překonává očekávání našich hostů svým přístupem k zákaznickému servisu. Její schopnost naslouchat potřebám hostů a rychle reagovat na jejich požadavky je obdivuhodná.
Vedení lidí: Jako supervizorka prokazuje výjimečné schopnosti v oblasti vedení týmu. Motivuje své kolegy k dosažení nejlepších výsledků a vytváří pozitivní a produktivní pracovní prostředí.
Zavádění ESG praktik: Adéla aktivně pracuje na implementaci environmentálních, sociálních a správních praktik v našem bistru. Její iniciativy přispívají k udržitelnému rozvoji a odpovědnému podnikání. Pěstujeme bylinky na terase pod Pražským hradem.
Je vzorem týmového hráče. Její komunikační schopnosti umožňují efektivní spolupráci napříč odděleními a zajišťují hladký chod provozu i během eventů v hotelu.
Schopnost řešit problémy a zodpovědnost: kolegyně Adéla je vždy připravena čelit výzvám a nacházet kreativní řešení problémů. Její zodpovědný přístup zajišťuje, že úkoly jsou plněny efektivně a včas.
Kreativita: Přináší do našeho bistra nové nápady a inovace, které obohacují naši nabídku a zvyšují spokojenost hostů.
Věříme, že Adéla Čadová je vynikajícím kandidátem na cenu Mladý manažer a její příspěvek k našemu týmu a celému hotelu je neocenitelný.
DALŠÍ DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
Příloha doporučující stanovisko ředitele
NOMINOVAL:
Martina Lazárová, General Manager, 4. 9. 2025 o 17.52 h
Doplnění nominace:
Jmenuji se Adéla Čadová a od mládí jsem věděla, že chci pracovat s lidmi. První zkušenost jsem získala na brigádě v obchodě, ale brzy jsem objevila své skutečné místo – v gastronomii. Postupně jsem prošla řadou restaurací i kaváren a měla možnost postoupit z brigádnice až na manažerku restaurace. V okamžiku, kdy jsem vedla svůj první tým, jsem si uvědomila, že gastronomie pro mě nebude jen zaměstnáním, ale životní cestou.
Kromě práce mě formují i mé koníčky. Fotbal sleduji s tatínkem už více než dvacet let a zůstal pro mě symbolem spolupráce a týmového ducha. Relax nacházím v péči o květiny, doma si tvořím vlastní skalku. Běhání je pro mě vášní – dříve jsem se věnovala atletice závodně, dnes mi pomáhá udržovat disciplínu a čistou hlavu. A nakonec – jsem i trochu „gastronaut“, protože ráda zkoumám nové chutě, koncepty a trendy.
Během své profesní cesty jsem prošla malými restauracemi, kde každý host měl svůj příběh, i rušnými provozy, kde rozhodovaly vteřiny a schopnost zachovat klid. Naučila jsem se vést směny, řešit krizové situace, pracovat pod tlakem a komunikovat s lidmi nejrůznějších povah. Absolvovala jsem baristický kurz, pivní kurz i degustační kurzy, ale nejvíc mě naučila každodenní praxe – tisíce objednávek, tisíce připravených káv a každá neočekávaná komplikace, která mě posunula dál.
Postupně jsem si uvědomila, že gastronomie není jen o jídle a nápojích, ale především o zážitku. Host si nemusí pamatovat, co přesně jedl nebo pil, ale vždy si zapamatuje, jak se u nás cítil. Proto se snažím vytvářet prostředí, kde se host cítí vítán, kde vládne přátelská, a přitom profesionální atmosféra. Stejný přístup mám i ke kolegům. Chci, aby práce v gastronomii nebyla jen náročnou rutinou, ale i prostředím, kde se mohou rozvíjet, učit se a být hrdí na to, co dělají. Věřím ve vedení příkladem – pracuji s nasazením a energií, ale zároveň nabízím podporu, férovost a prostor pro kreativitu.
Práce provozní manažerky podle mě není jen o směnách a tabulkách. Je to o hledání nových dodavatelů, promýšlení konceptů a nastavování procesů, které dávají smysl. Věřím v podporu českých lokálních dodavatelů a v to, že kvalitní produkty mohou posílit identitu podniku a přinést hostům výjimečný zážitek.
Když se ohlédnu zpět, vybaví se mi nespočet dlouhých směn, ranních otvíraček i pozdních uzavírek, při nichž mě však nikdy neopouštěl úsměv na tváři. Vidím zkušenosti, které mě formovaly do podoby člověka, jenž se nevzdává a má jasnou vizi do budoucna.
Řídím se životním mottem: „Umění žít není umění hrát s dobrou kartou, ale umění sehrát se špatnou kartou dobrou hru.“ Toto přesvědčení mě provází v práci i v životě a připomíná mi, že skutečná síla není v ideálních podmínkách, ale v odvaze a houževnatosti.
Vím, že moje cesta teprve začíná. Jsem si však jistá, že jednou povedu tým lidí v hotelu nebo michelinské restauraci a vytvořím prostředí, kde se hosté budou cítit výjimečně a kde zaměstnanci budou pracovat s radostí, nasazením a vzájemnou důvěrou.